WELCOME TO KONE!

Are you interested in KONE as a corporate business or a career opportunity?

Corporate site

Would you like to find out more about the solutions available in your area, including the local contact information, on your respective KONE website?

Your suggested website is

United States

Go to your suggested website

Cookies

Cookies používame k optimalizácii funkčnosti stránok a na to, aby sme vám poskytli čo najlepší zážitok. Ak vám vyhovuje a prijímate všetky súbory cookies, jednoducho kliknite na tlačidlo "Súhlasím". Viac informácií nájdete v prehlásení o ochrane osobných údajov.

Nahoru

PAST NA CESTOVATELE

Naším posláním je zlepšovat pohyb osob v městském životě. Abychom zachytili podstatu urbanizace, přinášíme vám příběhy lidí z několika měst. Při hledání slunce se David Hernandez vydal do Nice. Žije zde již přes deset let. Divíte se, co ho tam zdrželo?

„V roce 2002 jsem opustil svůj dům v Madridu, abych cestoval po Evropě, a rozhodl jsem se, že budu chvíli pracovat na severu Francie. Brzy jsem ovšem zjistil, že mi příliš chybí sluníčko. Takže když mi přítel řekl „Přijeď do Nice“, tak jsem jel. Miluji být venku a Nice se zdálo být vynikajícím místem, obklopeno mořem a horama, s ideálním klimatem.

Za ta léta jsem žil v několika různých bytech, ale centrum města jsem nikdy neopustil. Jsem rád tam, kde to žije! Od mého příjezdu bylo do města hodně investováno. Nové tramvajové linky, park uprostřed města a rozsáhlé úpravy prostor pro pěší pomohly městu dýchat.

Přichází sem mnoho turistů, což je pravděpodobně důvod, proč zde neexistuje silný pocit komunity. V Nice je každý sám za sebe. Myslím si, že důchodci a turisti si to zde užívají mnohem více než ti, kteří zde travale žijí a pracují. Například parkování je noční můrou. Měl jsem štěstí: moje práce fyzioterapeuta mi umožňuje flexibilní pracovní dobu a mám tedy dost času na muziku, fotografování a trávení času s přáteli!

Nikdy jsem neplánoval strávit život v Nice a stále sním o tom, že se znovu vydám na cesty. Ale svůj odjezd plánuji už celé roky! Někdy mám pocit, jakoby Nice byla pavučinou: jednou vstoupíš a už se nedostaneš ven. Ještě teď objevuji zajímavá místa, která jsem před tím neviděl: bistro u rozkopaného kolejiště, pláž ukrytou u přístavu nebo nádhernou budovu Belle Epoque, které jsem si nikdy nevšiml.“

Zdieľať túto stránku